Kyslík

kyslík kyslík

Výskyt

Kyslík je nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Je součástí atmosféry (21 objemových procent vzduchu), hydrosféry, litosféry (minerály a horniny) a biosféry - je to významný biogenní prvek. Volně se kyslík vyskytuje v atmosféře ve formě dvouatomových (O2 - dikyslík) a tříatomových (O3 - ozón, trikyslík) molekul. Ozón tvoří tzv. ozónovou vrstvu, která je asi 25-30 km nad zemským povrchem a která chrání živé organizmy před škodlivými ultrafialovými paprsky.

Vlastnosti

Je to vysoce reaktivní a bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu. V malém množství se rozpouští ve vodě (3,08 cm3 ve 100 cm3 vody). S rostoucí teplotou, ale rozpustnost klesá. Kyslík je velmi reaktivní, a proto se přímo slučuje s většinou prvků za vzniku oxidů: 2Hg + O2 --> 2HgO ; 4Fe + 3O2 --> 2Fe2O3 ; S + O2 --> SO2 Tyto reakce jsou silně exotermní, což znamená, že při nich dochází k uvolňování velkého množství tepla. Většina reakcí je provázena také uvolňováním světla. Oxidační číslo kyslíku v oxidech je vždy -II.

Oxidy můžeme dělit podle různých hledisek, ale nejčastěji se dělí podle svého chemického chování:
1. kyselinotvorné oxidy - např. oxid uhličitý - CO2, oxid dusičitý - NO2, ale i oxid chromový - CrO3, apod.
2. zásadotvorné oxidy - oxidy elektropozitivních prvků (oxid sodný - Na2O, oxid vápenatý - CaO, aj.)
3. amfoterní oxidy - oxidy kovů s nižšími oxidačními čísly; reagují s kyselinami i se zásadami (např. oxid zinečnatý - ZnO)
4. neutrální oxidy - nereagují s kyselinami ani se zásadami (např. oxid uhelnatý - CO), oxid dusnatý - NO)

Ale můžeme je dělit i podle jejich struktury:
1. iontové oxidy - především oxidy kovů (např. oxid vápenatý - CaO)
2. molekulové oxidy - složené z jednotlivých molekul; převážně oxidy nekovů
3. polymerní oxidy - tvoří obrovské celky o velkém počtu atomů (např. oxid křemičitý - SiO2)
Tříatomový kyslík neboli ozón je lehce namodralý plyn, který je silně bakteriocidní (používá se k dezinfekci H2O - tzv. ozonizace pitné vody). Pohlcuje škodlivé UV záření, ale ve větším množství je zdraví škodlivý. Má silné oxidační účinky: PbS + 2O3 -> PbSO4 + O2

Laboratorní příprava

V laboratoři se kyslík připravuje tepelným rozkladem některých kyslíkatých sloučenin: 2HgO -> 2Hg + O2 2BaO2 --> 2BaO + O2 2KClO3 --> 2KCl + 3O2

Průmyslová výroba

Průmyslově se kyslík vyrábí frakční destilací zkapalněného vzduchu nebo elektrolýzou vody.

Použití

Kyslík má celou řadu nejrůznějších použití. Používá se například ke svařování a řezání kovů (tzv. kyslíkoacetylénový plamen - až 3000°C), v hutnictví při pražení rud, dále do dýchacích přístrojů a kapalný kyslík se využívá jako raketové palivo. Také se využívá k výrobě různých chemických sloučenin (např. formaldehyd, acetaldehyd, kyselina dusičná - HNO3, atd.). Kyslík se skladuje a přepravuje stlačený v ocelových lahvích označených modrým pruhem.

Sloučeniny

H2O - voda nejběžnější a nejrozšířenější chemická sloučenina
KO2 - superoxid draselný oxidační číslo kyslíku je -1/2
OF2 - fluorid kyslíku oxidační číslo kyslíku je II

1. oxidy
Podrobnější informace o konkrétních oxidech viz. jednotlivé stránky o chemických prvcích, dělení oxidů.

2. peroxidy a hydrogenperoxidy
H2O2 - peroxid vodíku bezbarvá sirupovitá kapalina, která má dezinfekční účinky
Na2O2 - peroxid sodný
BaO2 - peroxid barnatý
NaHO2 - hydrogenperoxid sodný