Amoniak - NH3

amoniak

(čpavek) je bezbarvý velmi štiplavý plyn. Amoniak je toxická, nebezpečná látka zásadité povahy. Při vdechování poškozuje sliznici. Vzniká reakcí amonných solí se silnými hydroxidy, např. působením hydroxidu sodného na chlorid amonný:
NH4Cl + NaOH --> NH3 + NaCl + H2O,
případně tepelným rozkladem uhličitanu amonného:
(NH4)2CO3 --> 2NH3 + CO2 + H2O.
Průmyslově se vyrábí katalytickým slučováním dusíku a vodíku (jako katalyzátor se používá houbové železo) za vysokého tlaku (20 až 100 MPa) a vysoké teploty (nad 500 °C): 3H2 + N2 --> 2NH3. Přestože je tato reakce exotermní, probíhá bez přítomnosti katalyzátorů velmi pomalu. Amoniak se velmi dobře rozpouští ve vodě za vzniku zásaditého roztoku, který se nazývá čpavek. Přitom amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, který je částečně disociován na amoniový kation a hydroxydový anion:
NH3 + H2O --> NH4OH --> NH4+ + OH-.
S kyselinami reaguje za vzniku amonných solí, např. s kyselinou sírovou vytváří síran amonný:
2NH3 + H2SO4 --> (NH4)2SO4.
Amonné soli silných kyselin (např. kyseliny sírové) reagují v roztoku slabě kysele, protože hydroxid amonný je jen velmi slabou zásadou.

Výskyt v přírodě

Amoniak vzniká mikrobiálním rozkladem organických zbytků, exkrementů a moči živočichů, přičemž se většinou váže ve formě amonných solí. Je proto ve stopových množství obsažen i v zemské atmosféře. Ve formě chloridu amonného se vyskytuje jako minerál salmiak zejména v okolí solfatar a dalších vulkanických jevů. Ve velkém množství je obsažen v atmosférách velkých planet Sluneční soustavy (Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu) a také v atmosféře Saturnova měsíce Titanu. Nalezen byl i v kometách. Je také jednou z molekul, nacházejících se v mezihvězdném prostoru.

Použití

Kapalný amoniak se používá jako chladící médium i v absorbční chladničce. V kapalném stavu také slouží jako rozpouštědlo používané v anorganické chemii. Například sodík se v kapalném amoniaku rozpouští za vzniku modré kapaliny (solvatovaný elektron). Amoniak je klíčovým meziproduktem při výrobě kyseliny dusičné, umělých hnojiv a mnohých výbušnin a organických barviv.

Bezpečnostní pravidla

Při úniku a zamoření prostoru amoniakem se lze zachránit dýcháním vzduchu přes mokrou látku (např. kapesník), protože amoniak se výborně rozpouští ve vodě.